Jak na zeleninovou zahradu, kterou budou využívat i pokolení po nás

I v místech, kde plán výstavby jednotlivých domu svým rozložením neevokuje umístění zahrady, můžete vhodnou volbou keřů, trav a květin a samozřejmě stromů zrealizovat krásný kus zahrady nejen okrasné, ale i užitkové.
O to více může být člověk do takovéto práce zabrán, o co více se věnuje své vášni k jídlu. Při plánování zahrady, jejíž plodiny budou určeny v první řadě k jídlu, si musíte položit otázku, co budu jíst já a co mám k jídlu rád já. Musíme zauvažovat, zda máme rádi chřest, nebo fazole. Jestli dáme přednost paprice před salátovou okurkou, nebo raději konzumujeme rajčata. Největší díl záhonu věnujeme tomu, co máme nejraději my.Nejlépe je si zeleninu vypěstovat sám

Ačkoli rozhodnutí o vytvoření zeleninové zahrady bylo součástí rozhodnutí, co se na zahradě vyskytne, je vhodné, aby se záhon se zeleninou nacházel v odlehlejší části zahrady a v ideálním případě, aby zahrada byla chráněná. Obzvláště ve dnech, kdy zahrady bičují stokilometrové větry, které křehké stonky zeleniny můžou lehce zlomit. Avšak i zeleninová zahrádka může splňovat estetické požadavky majitele. Jestliže se zelenina mísí s bylinkami a ty se střídají s květinami a toto vše je vkusně prostřídáno s cestičkami, které jsou lemovány cypřiši podél obou stran chodníčku, pak je na co pohledět.

Aby zahrádka splňovala požadavek na zahrádku, která se předává z pokolení na pokolení, je třeba, aby vše začalo od semen. Většina semen zde zasetých a volně opylované odrůdy rostlin je dědictví. Dědictví nemusí být vždy po předcích, ale může to být i to co předáme my. Nemusí to být 50 druhů rajčat, 20 různých salátů a 10 druhů hrášku apod., ale postačuje jen trocha toho, čemu se na zahrádce daří nejlépe a také co nám nejlépe chutná. Tím, že sadíte na své zahrádce různé plodiny, pomáháte udržovat biologickou rozmanitost zahrady a člověk si pak vysazuje jen to, co mu chutná nejlépe.  Někdy je třeba vyzkoušet i něco, co se normálně u nás nevyskytuje, například v posledních letech se v našich zeměpisných šířkách daří například melounu. Ten by se měl zasadit už kvůli dětem.Nejlépe je si zeleninu vypěstovat sám

Na své zahrádce si tak můžete označit své zahradnické postupy bez chemikálií jako „čisté“. Což je název pro potravinu místní, sezónní a trvale plně hodnotnou. V takovém stylu zeleninových zahrad fungují kromě rodinných zahrad i zahrady na statcích, zahrady pro restaurace, zahrady pro hospody, zahrady pro lázně a další stravovací zařízení. Hlavním znakem těchto zahrad je to, že vše se zkonzumuje v den, kdy se utrhne.
To, že ještě před tím než se zasejí první semena, musíme si uvědomit, že zeleninová zahrada nutí k tomu, aby si byl člověk vědom cyklu života a toho, jak roční období doprovázejí nepřetržitou cestu od narození po smrt a k obnově. Je proto důležité a zároveň příjemné, aby se často zahradník, ale i hosté, prošli zeleninovou zahrádkou a pokochali svou duši procházkou mezi rostlinami, které dávají tolik dobrého k jídlu. Jestliže je vidět odměna ve formě ekologicky vypěstovaných plodin, které se sklízí po celý rok na své vlastní zahrádce, pak si můžete říci, že si zasloužíte ocenění Michelin.